Nová Astra GTC je spíše samostatným modelem než jen třídveřovou verzí rodinného hatchbacku. Už při prvním setkání strhává veškerou pozornost na své svalnaté a propracované tělo, které je příslibem mimořádných sportovních výkonů. Je tomu tak ale doopravdy?

Kromě antény, zpětných zrcátek a klik dveří nesdílí karoserie modelu GTC žádné prvky s pětidveřovým sourozencem. Má jiné rozměry, výrazný dynamický design, ohromná (až 20palcová kola) a lepší podvozek. Vpředu má modifikované zavěšení McPherson s pevně uloženými pružicími vzpěrami HiPerStrut známými z Insignie OPC, které snižují přenos trakčních sil do řízení. Chytře vyřešenou přední nápravu doplňuje jednoduchý a funkční Wattův přímovod vzadu. Ačkoliv jde „jen“ o jedno příčné rameno, výsledek je impozantní. Celý podvozek je naladěn opravdu brilantně, GTC i s devatenác­tipalcovým obutím výtečně žehlí nerovnosti, neruší rázy od kol, nikam neposkakuje a ochotně reaguje na pokyny řidiče.

První část trasy po mallorském asfaltu absolvuji v benzínové verzi, která překvapivě zůstala daleko za mým očekáváním. Ačkoliv se přeplňovaná jedna-šestka pod kapotou chlubí výkonem 180 koní, v GTC jako by měla o 50 méně. Motor navíc postrádá osobnost, chybí mu chuť do otáček, dravost, ale i výkonová špička. Příval adrenalinu, ani jemný úsměv na tváři se z jeho projevu nedostavují.