Motor a inovace roku
19. ledna 2011 | evo 014
Chtěli jsme tuto cenu dát motoru, který si ji opravdu zaslouží. Dali jsme ji ale motoru, který nás prostě a jednoduše nejvíce uhranul. John Simister vysvětlí proč…
LEXUS LFA V10
Poprvé jsme desetiválec o objemu 4805 cm3 s výkonem 560 koní v Lexusu LFA okusili koncem roku 2009 při příležitosti jeho úžasné prezentace na Nürburgringu (evo 003). Až letos jsme jej poznali blíže a shodli jsme se na tom, že se jedná o motor, který nám utkvěl v paměti více než kterýkoliv jiný.
Všechno začíná už jeho zvukem. Hutným vyštěknutím jako u desetiválců F1, z něhož jsou na první pohled jasné jeho extrémně rychlé reakce (každá ze škrticích klapek je samostatně řízena elektronikou). Následuje obrovská zásoba točivého momentu, která je k dispozici od 5000 do 9000 min-1. Sílu má ale také pod 5000 min-1, protože v tom okamžiku je pro zrychlení proudění nasávaného vzduchu uzavřen jeden ze sacích kanálů u každého válce. Hlavní inženýr Haruhiko Tanahashi měřil jeho divokost: když při volnoběhu dupnete na plynový pedál, V10 se na 9000 min-1 roztočí během pouhých 0,6 s. Nemusíte se tedy bát, že by vaši sousedé zaspali.
To všechno je umožněno pečlivým snižováním hmotnosti pohyblivých dílů motoru. Ojnice jsou například titanové, což platí také o ventilech s ultratenkými dříky. Mazání se suchou skříní je připraveno na přetížení až 2 G v podélném i příčném směru. Motor má rozevření řad válců 72 stupňů, což je pro desetiválec z pohledu vyváženosti vibrací prvního a druhého řádu ideální. Motor je lehčí než standardní V6 a současně plní emisní normy Euro 5. S vývojem tohoto silničně-závodního skvostu pomáhala rovněž Yamaha. Lexus plánuje vyrobit jen omezené množství modelů LFA, a tím pádem i jeho motorů. Vzhledem k jeho kvalitám můžeme jen doufat, že spolu s LFA jeho kariéra neskončí.