I když Porsche 928 a Panamera nejsou přímými nástupci, mají toho společného více, než by se mohlo zdát. Přiznám se, že tahle setkání generací mám rád. Vždy si při nich uvědomím, jakým směrem se automobily ubírají. Navíc, když se ta dvě auta postaví pomyslně za sebe, tak si lze docela dobře představit, kam by se mohl vývoj ubírat v budoucnu. V případě těchto dvou aut mi jasně vychází to, o čem se už v minulosti spekulovalo, a sice, že by Panamera mohla odhodit dvojici zadních dveří, trochu se přiostřit a vznikl by opravdový nástupce modelu 928. Jen nevím, jak by se jmenoval, když Porsche ze svých modelů systematicky, až na jedinou výjimku, zlikvidovalo číselné označení.

Na tuto schůzku přijíždím v moderní Panameře 4S s hodně bohatou výbavou. Z čistě jízdního pohledu je asi zásadní, že je vybavena vzduchovým aktivním podvozkem. Pohon všech kol, stejně tak jako dvouspojková převodovka PDK, jsou v tomto modelu standardem. Okamžitě po rozjezdu vám Panamera nechá pocítit své značné rozměry. Hlavně na šířku je znát, že sedíte v opravdu velkém autě. Opět jsem si tuto vlastnost uvědomil až při jízdě na úzkých silničkách, které vedly k místu našeho setkání.

Panamera 4S ukázala, že má dvě tváře. První z nich – řekněme ta základní – se dá, v případě, že si odmyslíte skvělý motor v přídi, srovnat třeba s Audi A8. Je to zkrátka komfortně laděná limuzína, která se díky poměrně značné hmotnosti pohupuje na vzduchových polštářích a dává skoro zapomenout, že se jedná o produkt značky, která vyrábí auto se jménem 911.