Když jsem viděl toto bílé kupátko zaparkované mezi dnešními moderními vozy, opět jsem si uvědomil, jak auta zmohutněla. Za 128 Coupé stála zaparkovaná obyčejná Fabia a nešlo si nevšimnout toho, že při pohledu z boku za touto italskou drobotinou vpředu, nahoře i vzadu kousek českého vozu vykukoval. Ostatně, jak by také ne, když tento Fiátek měří na délku 3,82 metru a na výšku má 1,31 m. Neohromuje ani svojí šířkou, jež činí 1560 mm. Toto jsou rozměry, které má dnes skoro i Mini.

Dva páry kulatých světel, chromované rámečky kolem zadních světel a bočních oken, stejně tak jako perforovaná koženka sedadel a další detaily prozrazují, že se jedná o verzi SL (Sport Lusso). Auto stále působí nebývale svěže. Jen si zkouším představit, jak tehdy, v roce 1971 a dál, muselo na českých silnicích vypadat v záplavě „tisícovek“, tehdy začínajících modelů Škoda 100 nebo trabantů. Ono 128 Coupé totiž po stránce designu bylo značným posunem také od standardního sedanu Fiat 128 (2 a 4 dveře), který se stal v roce 1970 evropským Autem roku. Coupé přišlo nejen s úpravami podvozku, ale především se zcela novou karoserií. Jejím typickým rysem, který jí dodával dynamiku a sílu, bylo zvýšení linky pontonu v zadní části karoserie nad zadními koly. Toto řešení, jež především u amerických aut tehdejší doby vyjadřovalo sílu přicházející od zadních kol, se zde sice kvůli přednímu pohonu trochu míjelo účinkem, avšak po vizuální stránce zkrátka fungovalo. To platí také pro líbivou záď s tehdy rozměrnými skupinovými svítilnami. Jejich barevnost u tohoto konkrétního vozu v původním stavu z roku 1972 již poněkud otupilo sluneční záření – svoji působivost však ani v nejmenším neztratily.